Hráčská kariéra
Lee Richard Corso se narodil 7.8.1935 ve městě Cicero ve státě Illinois italským rodičům. V ranném věku se přestěhoval na Floridu, kde také zahájil svou kariéru. Hrával quaterbacka na střední škole Jackson Senior HS. Věnoval se i basketbalu a baseballu, kde mu byl dokonce nabídnut kontrakt na 50.000 USD do týmu Brooklyn Dodgers na pozici shorstopa. Tuhle nabídku odmítl a šel hrát fotbal na FSU. U Seminoles hrával na pozici quaterbacka a cornerbacka a současně se věnoval i baseballu. Jeho spolubydlícím na koleji byl slavný herec Burt Reynolds. Na univerzitě měl přezdívku „Sunshine scooter“ a to především pro jeho obrovskou rychlost a agilitu na hřišti. Tahle vlastnost ho provázela celý jeho život. Byl to takový malý energický čertík, který byl prostě všude. Jako defenzivní hráč stanovil školní rekord v počtu interecptionů (14), který nebyl překonal víc než dvě dekády a překonal ho až coach Prime. Na univerzitě studoval bakalářský obor tělesná výchova a následně další stupeň ve správní administrativě.

Trenérská kariéra
Po absolvování FSU začal Corso v roce 1958 jako graduate assistant (GA) právě na své alma mater. Už tehdy zaujal neobvyklou kombinací analytického myšlení a přirozeného smyslu pro humor – což je mix, který ho bude provázet celou kariérou.​ Coach Lee je nadprůměrně inteligentní a měl IQ 140.

V 60. letech působil jako defenzivní trenér na University of Maryland, kde se podílel na vývoji moderních zónových obran. Jako dobrý rekrutér také pomohl přivést do týmu prvního černošského hráče Darylla Hilla, který se zároveň stal prvním afro-američanem v celé konferenci ACC.

V roce 1966 odešel na Navy (United States Naval Academy) jako defenzivní koordinátor, což považoval za přelomový moment kariéry. „V Navy jsem se naučil disciplíně, plánování a respektu – a to mě ovlivnilo víc než jakýkoliv playbook,“ řekl později.​ V té době byl známý jako „players’ coach“ – člověk, který dokázal spojit přísnost s empatií. Mladí hráči mu důvěřovali a on uměl budovat atmosféru loajality a důvěry.​ Z tohoto angažmá jedno emotivní video, které mu pouštěli kolegové v ESPN College gameday.

V roce 1969 dostal svou první šanci jako hlavní kouč – na University of Louisville. Program byl tehdy slabý a přehlížený. Corso během čtyř sezón zlepšil bilanci i kulturu týmu. V roce 1970 dovedl Louisville k rekordní bilanci 8–3 a účasti v Pasadena Bowl.​ Jako perlička je také fakt, že zde trénoval svého budoucího televizního kolegu Toma Jacksona.

V roce 1972 se přesunul na svou nejdelší univerzitní adresu, když sestál HC Indiana Hoosiers. S nimi běhel let 1973-1982 uhrál dvě winning season a v roce 1979 to dotáhli až k vítězství v Holiday Bowlu, kde porazili do té doby v sezoně neporažené BYU Cougars. V roce 1976 během zápasu s Ohio State Buckeyes si vzal time out za stavu 7-6 pro Hoosiers, což bylo první vedení proti Buckeyes za posledních 25 let. Chtěl svým hráčům dopřát historickou chvíli. Kariérní bilance u Hoosiers nakonec však byla negativní 41-68-2. Po deseti letech u týmu byl nakonec odvolán. Jeho styl byl neortodoxní – někdy během tréninku hráče rozesmál vtipem, jindy je donutil běžet navíc kvůli ztracené koncentraci. „Když máte tým s průměrným talentem, musíte je přesvědčit, že jsou výjimeční,“ říkal často.​ Jeho trénování nebylo o číslech, ale o změně přístupu.

Svou trenérskou kariéru na univerzitě zakončil jako 16. HC univerzity Northern Illinois Huskies, kde však po jedné neúspěšné sezóně skončil.

Corso nikdy nevedl powerhouse univerzitu jako Alabama nebo Ohio State, ale jeho trenérský styl měl dopad: Důraz na charakter, disciplínu a srdce.

Zde je 11 minutové video, které shrnuje trenérskou část jeho života.

Následovalo ještě krátké angažmá u Orlando Renegades v alternativní lize USFL, která však skončila záhy po svém založení. Na této štaci se potkal s legendárním koučem Stevem Spurierem.

Kariéra televizního komentátora.
Skutečný zlom přišel v roce 1987, kdy se připojil ke stanici ESPN. O několik let později, v roce 1993, se stal jedním z hlavních členů tehdy nové předzápasové show College GameDay, která se rychle stala kultovním pořadem sobotního rána pro miliony fanoušků univerzitního fotbalu. Corso byl duší pořadu – kombinací odbornosti, vtipu a neotřelého showmanství.

Jedním z nejikoničtějších prvků show College GameDay je bezesporu tzv. headgear segment, tedy moment, kdy si Lee Corso na závěr vysílání nasadí helmu nebo masku maskota týmu, který podle něj vyhraje hlavní zápas týdne. Tento zvyk začal v říjnu 1996 během zápasu na Ohio State a postupně se stal nedílnou součástí americké sportovní kultury. Je symbolické, že Buckeys jsou týmem, který si coach Corso vybral ze všech týmů (bylo jich celkem 69) nejčastěji. Celkem 45x šel za Buckeyes. Dalšími v pořadí jsou Alabama (38), LSU (25), Florida (22) a můj Oregon (21). Coach nerad chodil proti svým Seminoles, ale přesto to párkrát udělal a ve všech případech se trefil.

Během této tradice Corso nasbíral bilanci 286 výher a 144 proher, což znamená obdivuhodnou  úspěšnost přes 66 %. Vybíral si týmy nejen s pomocí helem, ale i kostýmů – například se převlékl za legendárního skřítka z Notre Dame, strom Stanfordu nebo historické postavy jako James Madison či Benjamin Franklin. Jeho náklonnost k Oregon Ducks ho dokonce dovedla k jízdě na motorce po boku maskota. Jednou držel v rukou živého aligátora, když tipoval výhru Floridy, a jindy se na pódiu utkal v předpovědích s popovou hvězdou Katy Perry na univerzitě v Mississippi.

Nezapomenutelná byla i jeho fráze: „Not so fast, my friend!“, kterou si získal fanoušky po celé Americe. Jeho interakce s kolegy jako Kirk Herbstreit, Desmond Howard či Rece Davis byla přirozená, vtipná a plná respektu.

Tady je sestřih nejlepších headgearů

Typickým poznávacím znakem Lee Corsa byla také žlutá ořezaná tužka č. 2, kterou držel během většiny svých vstupů. Nešlo o náhodu – mimo sezónu totiž působil jako ředitel rozvoje obchodu pro firmu Dixon Ticonderoga, známého výrobce psacích potřeb se sídlem na Floridě. V roce 2001 se dokonce podílel na vývoji ekologické pastelky vyrobené výhradně ze sójových bobů.

Jeho život však nebyl bez překážek. V květnu 2009 prodělal ve svém domě na Floridě mrtvici, která mu způsobila částečné ochrnutí. Strávil tři dny na JIPce a následně týden v nemocnici, než se pustil do náročné rehabilitace. Mrtvice ho připravila o řeč na celý měsíc a trvale zpomalila jeho kognitivní funkce. Přesto se nevzdal – vrátil se do vysílání College GameDay ještě téhož roku. Od té doby musel své vstupy pečlivě psát a nacvičovat, protože improvizace už pro něj nebyla možná.

Většina lidí by v jeho věku (tehdy 74 let) odešla do důchodu – on ale nepřestal bojovat. Už o rok později se vrátil do vysílání. A přestože mluví pomaleji, jeho charisma a humor zůstaly.

Dodnes je součástí týmu GameDay a stále si občas nasadí masku – byť se mu kolegové musí s rekvizitami občas pomoct.

Nyní, ve svých 90 letech, se Lee Corso rozhodl definitivně ukončit svou televizní kariéru. ESPN plánuje speciální rozlučkovou epizodu College GameDay, kde se s ním rozloučí fanoušci, bývalí kolegové i sportovní hvězdy. Tato rozlučka se bude konat 30.8.2025 při televizním zápase a velkém showdownu mezi Texas Longhorns a Ohio State Buckeyes.

Lee Corso není jen moderátor. Je symbolem vášně pro univerzitní fotbal, mostem mezi sportovními generacemi a připomínkou, že sport má být hlavně radostí. Jeho vliv na formát sportovní žurnalistiky a způsob, jakým se prezentuje vysokoškolský sport, je neoddiskutovatelný.

Coach Corso však není známý jen svou televizní kariérou. Aktivně se věnoval charitativní činnosti – jako čestný předseda organizace Coaches Curing Kids‘ Cancer pomáhal shánět prostředky na výzkum dětské rakoviny prostřednictvím sportovních aktivit mládeže. V roce 2010 byl oceněn prestižní cenou Contributions to College Football Award, která uznává výjimečný přínos univerzitnímu fotbalu a celoživotní zásluhy.

Mimo kamery byl Corso i rodinným typem – od roku 1957 je ženatý s manželkou Betsy, se kterou má čtyři děti a deset vnoučat.

Ať už si budeme pamatovat jeho srdečný smích, výstřední převleky nebo přesné analýzy, jedno je jisté: Lee Corso zůstane navždy legendou.

Ke sledování amerického fotbalu mě nepřivedl, ale rozhodně mi pomohl neodejít. Bez něj si nedovedu představit sledovat tak dlouho (letos to bude 15 let) univerzitní fotbal, nad kterým leckdo ohrnuje nos. Jistě k tomu přispěla i jeho vřelá náklonost k našemu maskotovi, se kterým i on měl speciální vztah a užili spolu spoustu legrace.

Díky coachi za všechny krásné vzpomínky!

Nakonec jedno emotivní video, u kterého mé oko nezůstalo suché.

Článek Not so fast my friend se nejdříve objevil na CollegeFootball.CZ.

Oregon
První neporažená sezóna od roku 2010. Jediný tým v lize, který to letos dokázal. Přestup do nové konference a hned výhra a navrch číslo 1 žebříčku CFP. To všechno je ale zapomenuto a vše začíná od nuly. Ducks musí znovu dokázat, že jsou legit a znovu přesvědčovat pochybovače, že to dokážou. Ducks jsou extrémně namotivovaní, ale přesto cestu do Pasadeny berou jako bussines trip, což je takové klišé, které slyšíme ze všech stran. Coach Lanning má určitě zase připravenou nějakou specialitu (velmi doporučuju na síti X profil Ducks a shlédnout sérii motivational videos s názvem Ducks vs Them, ve kterých je náhled do zákulisí přípravy na jednotlivé zápasy. Vřele doporučuju. Ducks budou hrát téměř v kompletní sestavě i s uzdravenými dlouhodobými marody. O zbraních Ducks už toho taky bylo napsáno mnoho a ty se nemění. Key factor bude podle mě TE Kenyon Sadiq, toho kluka čeká IMHO slibná budoucnost. Ducks jsou jediným týmem v FBS, který je v TOP 15 scoring ofense, total ofense, scoring defense a total defense, pátí v průměrné délce KOR, jedním z deseti týmů, kteří mají punt return do TD a KOR do TD. Jsou jedním ze dvou týmů (společně s Miami), kteří skórovali 30+ bodů 11x a jedním z šesti týmů, kteří to dokázali alespoň 10x. Je to kompletní tým, přesto to neznamená, že Buckeyes nemají šanci. Jediná cesta vede přes hlavu soupeřova QB, kterému se do ní chtějí dostat, což už jasně vyhlásil před zápasem DC Lupoi i HC Lanning. Tak snad se to povede a naše defka předvede nejlepší výkon sezóny. Bude to ale těžké, protože ofenzivní síla soupeře je fakt obrovská.

Závěr
Vše co bylo výše napsáno je vlastně trochu jedno, protože na konci dne o výsledku rozhodne něco, co bychom nečekali viz říjnový zápas. Já si přeju ať rozhodčí odpískají čistý zápas prostý diskutabilních rozhodnutí, kterých bylo tuto sezónu až příliš a zápas nerozhodne nějaká kontroverze. Oba týmy budou připravené a oba mají určitě v playbooku pytel triků. Budu muset použít otřepané fráze, že prostě rozhodne to, čí playmaker přehraje playmakera toho druhé, nebo který coach překoučuje toho druhého. Věřím, že to bude spektakulární divadlo, ke kterému si vemte popcorn a pokud nejste zaujatí jako já fanděte tomu lepšímu. Bude to big play za big play ;-). Na závěr ještě pár statistik. Od roku 2009 se jedná o čtvrtý vzájemný zápas mezi oběma týmy. Ducks zatím vedou 2:1. Od roku 2009 je to pátá účast Ducks v Rose Bowlu. Bilance 3:1. Jediná prohra s Buckeyes jinak dvakrát výhra nad Badgers a jednou demolice Seminoles v historicky prvním semifinále CFP. TE Terrance Ferguson potřebuje 92 yardů, aby překonal historický klubový rekrod v počtu zachycených yardů a rozšířil tak svoji sbírku rekordů (má i zachycené přihrávky a touchdowny). Dillon Gabriel potřebuje 3 pasové TD, aby dorovnal historický rekord Case Keenuma (155) a zkušený QB Ducks nastoupí ke svému 63.zápasu v univerzitní kariéře, což je nejvíc ze všech. To je však bohužel neblahý důsledek trochu rozdivočelé politiky NCAA v posledních letech v oblasti uznávání roků způsobilosti navíc.

Tip
Přál bych si aby to pro mě nebyly nervy až do konce, ale reálně si myslím že budou. Přál bych si aby to skončilo 38:35 pro Ducks, reálně to může skončit jakkoliv :-).

STATISTIKY OFENZÍVA	Ohio State	Oregon
body	36 (11.)	35.9 (13.)
běhové yardy	168.15 (58.)	171.85 (52.)
běhové yardy na akci	4.99 (29.)	4.74 (46.)
běhové touchdowny	28	29
passové yardy	259.2 (35.)	278 (14.)
passové yardy na akci	9.0 (7.)	8.6 (12.)
passové touchdowny	31	28
celková ofenzíva	427.3 (32.)	449.8 (14.)

STATISTIKY DEFENZÍVA	Ohio State	Oregon
body	11.4 (1.)	17.8 (12.)
běhové yardy	101.08 (8.)	126.08 (35.)
běhové touchdowny	11	14
passové yardy	141.2 (1.)	175.7 (8.)
passové touchdowny	4	12
interceptiony	9	12
sacky	39	40
sacky na utkání	3	3.08
celková defenzíva	242.2 (1.)	301.9 (9.)

Článek Preview Rose Bowlu se nejdříve objevil na CollegeFootball.CZ.

Článek Výsledky 2. kola (aktualizováno) se nejdříve objevil na CollegeFootball.CZ.

Cricket Celebration Bowl

R+L Carries New Orleans Bowl

Cure Bowl

Isleta New Mexico Bowl

Starco Brands LA Bowl

Radiance Technologies Independence Bowl

Famous Toastery Bowl

Scooter’s Coffee Frisco Bowl

RoofClaim.com Boca Raton Bowl

Union Home Mortgage Gasparilla Bowl

76 Birmingham Bowl

Camellia Bowl

Lockheed Martin Armed Forces Bowl

Famous Idaho Potato Bowl

68 Ventures Bowl

SRS Distribution Las Vegas Bowl

EasyPost Hawaiʻi Bowl

SERVPRO First Responder Bowl

Quick Lane Bowl

Guaranteed Rate Bowl

Military Bow

Duke’s Mayo Bowl

Holiday Bowl

Texas Bowl

Wasabi Fenway Bowl

Pinstripe Bowl

Pop-Tarts Bowl

Valero Alamo Bowl

Gator Bowl

Sun Bowl

Liberty Bowl

Cotton Bowl Classic

Peach Bowl

Music City Bowl

Orange Bowl

Arizona Bowl

ReliaQuest Bowl

Fiesta Bowl

Citrus Bowl

SEMIFINÁLE CFP, Rose Bowl

SEMIFINÁLE CFP, Sugar Bowl
[/vc_column_text][/vc_column][vc_column width=“1/2″][/vc_column][/vc_row]

Článek Highlighty Bowl season se nejdříve objevil na CollegeFootball.CZ.

Oba týmy se tedy v letošní základní části již jednou utkaly. Zápas vyhráli Huskies na domácím stadionu a byl to jeden z nejlepších zápasů letošního roku celé ligy. Oba soupeři se střídali ve vedení a nakonec podle mě (někteří nebudou souhlasit) byli trochu šťastnější Huskies, když oregonský kicker Camden Lewis potvrdil svou nekonzistentnost a neproměnil relativně krátký 43 yardový FG, kterým by poslal utkání do prodloužení. Ducks mají o motivaci postaráno a budou hledat odplatu za těsnou prohru z poloviny října. Naopak Huskies budou chtít potvrdit svou neporaženou sezónu a „nenáviděného“ soupeře porazit dvakrát v jedné sezóně a dokonat tak hattrick výher po sobě. Statisticky to však moc nevychází, protože Ducks od roku 2009, co je sleduji, jen s jedním soupeřem prohráli víc jak dvakrát v řadě. Bylo to v letech 2015-2018 s Washington State Cougars, kdy prohráli dokonce 4x, ale jinak se jim daří najít cestu jak se vyhnout podřízenosti :-).

Od vzájemného zápasu oba týmy nabraly trochu jiný směr. Zatímco Ducks naprosto dominovali a své soupeře demolovali (vyhráli dvouciferným rozdílem a dali vždy víc jak 30 bodů), Huskies sice vyhrávali, ale nebylo to taková dominance jako na začátku sezóny (utkání a hlavně ty poslední byli o bod či dva). Oba týmy hrály i se stejnými soupeři (Oregon State, Utah, Arizona State, USC) a v tomto srovnání jasně dominovali Ducks. To ale nic neznamená, protože Huskies všechny tyto utkání vyhráli a i nesnadná vítězství je mohou posílit v cestě za svým snem. I když je aktuální forma jednoznačně na straně Ducks, tak se tím rozhodně nenechme ukolébat. Tenhle zápas o všechno může a zřejmě i bude prostě zase trochu jiný. Oba týmy se znají a ví přesně, jaké jsou jejich nejsilnější zbraně a na co se zaměřit.

Trochu bych se zaměřil na srovnání jednotlivých pozic s cílem najít odpověď na otázku, kdo může mít v souboji na neutrální půdě nějakou výhodu (pokud vůbec).

Pozice QB
Zde je to absolutně vyrovnané. Oba dva rozehrávači jsou absolutní špičkou ligy (každý jiným způsobem) a jsou schopni dovést svůj tým k vítězství. Budou rozhodovat detaily. Statisticky je lepším QB Nix. Penix Jr. je však prověřenější těsnějšími bitvami a je clutch-time ready. Nix tyhle situace řešit příliš nemusel a tak je otázkou, jak si povede, když na to přijde. Naposledy v Seattlu to nebylo úplně ono.

Pozice RB
Oba dva hvězdní RBs (Irving a Johnson) jsou nebo byli zraněni. Bucky Irving měl na regeneraci o něco déle. Zatím nevíme jak vážné je zranění Dillona Johnsona, který utrpěl zranění nohy v zápase s Beavers a v zápase s Cougars bylo viditelné, že ho to limituje (i tak naběhal 82 yardů). Bucky Irving je zase teď trochu upozaděn explozivními plays oregonských WRs. Nicméně run defense Huskies patří k těm horším v lize a tak je otázkou co na sebe vzájemně trenérské týmy vymyslí. Na této pozici mají asi edge Ducks, ale to neznamená, že Huskies nepřekvapí různými varianty jet sweepů nebo jinými variantami vertikálních běhů, kterými by mohli obranu Ducks překvapit, protože se budou logicky obránci primárně soustředit na Johnsona. Irvingův backup Jordan James je schopen také udělat dobré posuny, i když je to primárně short yardage back.  

Pozice WR
Zde bude mít malou výhodu tým ze Seattlu, kdy Rome Odunze je téměř nebránitelný. McMillan bojuje s následky zranění kolena v průběhu sezóny, ale WR je to rovněž skvělý. Na druhou stranu Ducks jsou teď hodně v laufu a duo Tez Johnson (nevlastní bratr Bo Nixe) a Troy Franklin jsou konzistentní a nebezpeční a dělají hodně YAC. Na pozici TE bude asi trochu rozdíl. Zatímco oregonští Terrence Ferguson a Patrick Herbert (bratr QB Justina Herberta) jsou spíše blokující Tight endi, tak washingtonský Jack Westover je další nebezpečnou zbraní hlavně při klíčových třetích nebo čtvrtých downech. Ve vzájemném zápase šly klíčové konverze třetích a čtvrtých downů za ním.  

Obrana
Oba týmy nejsou schopni moc vytvářet tlak na soupeřovi quaterbacky, pass rush je leckdy neefektivní. Ducks v posledních zápasech byli schopni efektivně zastavovat soupeřovi běhy, když naposled téměř vymazali jednoho z nejlepších backů ligy Damiena Martineze. Nicméně ve všech měřitelných kategoriích jsou Ducks lepší než jejich protivníci. Nicméně útok Huskies stoprocentně dokáže najít skuliny a svým gameplanem budou deptat oregonskou passovou obranu, která bude zranitelná nejvíc v secondary. Na pozici DB má výhodu určitě Washington (navzdory tomu, že opět statisticky jsou horší než jejich protivníci). Oregonští beci se výrazně zlepšili během sezóny, ale nečelili tak dobré skupině jakou disponují Huskies. Na rozdíl od Washingtonu však emitují velké množství penalt (DPI), které mohou také rozhodovat v potřebě vyhnaní nebezpečného útoku Huskies ze hřiště. 3rd defense Ducks je v posledních sezónách velmi špatná a dost často nechávají zkonvertovat hry 3 a věčnost zcela běžně. Obrana při čtvrtých downech je společně s počtem interceptionů jedinými dvěma kategoriemi, kde jsou Huskies lepší než Ducks.

Special týmy
Tady cítím největší rozdíl u obou týmů. Myslím si, že Washington je nebezpečnější jak při punt, tak kickoff returnech, kdy Ducks konstantně nejsou schopni získat výhodnou pozici na hřišti z těchto situací. Pozice puntera je téměř vyrovnaná, ale největší rozdíl bude v kicking game, kdy oregonský K Camden Lewis je strašidelně nekonzistentní a pokud se bude opakovat scénář z říjnového utkání, jsem si jist, že on bude tím nepříjemným jazýčkem vah. Procentuálně se jedná o nejhoršího kickera konference. Grady Gross naproti tomu rozhodl Apple cup. Tady má edge Washington.

Trenérské štáby
Zde bych řekl, že rovněž není rozdílů. Oba HC mají své týmy dokonale namotivované a vědí co od sebe čekat. Nevěřím, že se bude opakovat scénář z říjnového zápasu, kdy Oregon hrál téměř každý 4. down, kdy je právě tyto rozhodnutí stála utkání. Nicméně pokud bude na misce vah kopat FG nebo hrát, tak jim vzhledem k nekonzistentnosti Lewise asi nic jiného nezbude. Uvidíme jak moc agresivní nebo konzervativní budou Huskies, kteří si na konverzi čtvrtých downů hodně věří. Obrana v tomto případě rozhodne, protože očekávám, že v nějaké fázi zápasu to bude faktor úspěchu/neúspěchu.

Na závěr trochu prognostiky…..

Co bych si přál: Výhru Ducks větším jak tříbodovým rozdílem a bezchybný týmový výkon, který by pomohl Bo Nixovi k Heismanově trofeji (all i want for christmas)

Jak si myslím, že to bude probíhat: Těsný souboj, kdy se oba týmy budou střídat ve vedení, padne hodně bodů. Tipuji, že oba týmy budou kolem 30.

Co nerozhodne: Počasí (bude pro oba stejné), individuální poziční výkony (dají se očekávat velmi vyrovnané a nedá se moc předpokládat, že by jeden druhého přehrál na celé čáře), time of possesion (oba týmy dokáží skórovat hodně a rychle). Rozhodčí – doufám, že budou špatní na obě strany Jedna funny stat, která IMHO nerozhodne. Washington je 12-2 v posledních dvou letech když šli do vzduchu aspoň 40x. Oregon vyhrál 18 zápasů v řadě, když šel soupeřův QB do vzduchu 40 a vícekrát. Takže pokud půjde Penix v zápase do vzduchu 40 a vícekrát může to dopadnout zase jakkoliv, ale statisticky mají malou výhodu Ducks :-D.

Co rozhodne: Tady vzhledem ke všemu výše uvedenému budu muset opakovat běžná klišé, že rozhodne disciplína (oba týmy jsou ve sbírání penalt a penaltových yardů bohužel na špici konference), turnover battle a to především turnover on downs a pevnější nervy kickerů a koule trenérů při callování rozhodujících nebo překvapujících her. V prvním vzájemném zápase mimo jiné rozhodla i (ne)úspěšnost Ducks při konvertování čtvrtých downů. Poslední klišé je, že rozhodne, kdo lépe zvládne gameplan a exekuci jednotlivých her. Bude to souboj playmakerů a lepší vyhraje (doufám).

Statistika sice nuda je, ale k tomuhle sportu to patří. Tady jsou statistiky a přehled hráčů, které je dobré sledovat (třeba i jako scouting na draft). ;-))
——————————————————————————————————————–
Statistiky ofenzíva
Washington
body – 38 (11. v lize)
běhové yardy – 122.5 yardů na zápas (105. v lize)
běhové touchdowny – 24 celkově
passové yardy – 345.5 yardů na zápas (2. v lize)
passové touchdowny – 33 celkově
úspěšnost 3. downů – 46.2 % (18. v lize)
úspěšnost 4. downů – 78.5 % (4. v lize)
celková ofenzíva – 468.1 yardů na zápas (12. v lize)

Top ofenzivní hráči



Oregon
body – 45.3 (2. v lize)
běhové yardy – 188.8 yardů na zápas (24. v lize)
běhové touchdowny – 31 celkově
passové yardy – 351.4 yardů na zápas (1. v lize)
passové touchdowny – 41 celkově
úspěšnost 3. downů – 52.2 % (3. v lize)
úspěšnost 4. downů – 71.4 % (10. v lize)
celková ofenzíva – 540.3 yardů na zápas (2. v lize)

Top ofenzivní hráči


——————————————————————————————————————–
Statistiky defenzíva
Washington
body – 23 (48. v lize)
běhové yardy – 134.5 yardů na zápas (42. v lize)
běhové touchdowny – 17 celkově
passové yardy – 265.2 yardů na zápas (124. v lize)
passové touchdowny – 19 celkově
úspěšnost 3. downů – 59 % (88. v lize)
úspěšnost 4. downů – 60.6 % (22. v lize)
interceptiony – 15
sacky – 19 celkově
celková defenzíva – 399.8 yardů na zápas (96. v lize)

Top defenzivní hráči



Oregon
body – 15.9 (7. v lize)
běhové yardy – 92.5 yardů na zápas (8. v lize)
běhové touchdowny – 8 celkově
passové yardy – 214.8 yardů na zápas (48. v lize)
passové touchdowny – 13 celkově
úspěšnost 3. downů – 67.68 % (22. v lize)
úspěšnost 3. downů – 50 % (58. v lize)
interceptiony – 10
sacky – 32 celkově
celková defenzíva – 306.9 yardů na zápas (16. v lize)

Top defenzivní hráči

Článek Preview konferenčního finále Pac-12 se nejdříve objevil na CollegeFootball.CZ.