Nadobro odešla trenérská masterclass. Člověk, který se nebál říct věci na rovinu. Národní šampion s Notre Dame a člen Síně slávy univerzitního fotbalu, který působil na několika prestižních adresách. Stejně jako Nick Saban si vyzkoušel NFL, kde se neprosadil. To však nesnižuje velikost, jakým způsobem trénoval svá mužstva a dovedl je k úspěchu.
„Nikdo nám nic nedá zadarmo. Každé střídání, každý souboj – to si musíme vzít sami. Bolest je dočasná, ale výhra zůstane. Nečekejte, že to bude lehké. O to víc si to zasloužíte. Jděte tam a hrajte jako šampioni.“
Hráči milovali tvrdost, se kterou Holtz koučoval. Jeho hněv mohl pocítit každý hráč i člen realizačního týmu, avšak nebyl to hněv tyrana. Byl extrémně důsledný v tréninku i v tom, jakým způsobem své týmy vedl. Málokdo z hráčů však může říct, že by se ho bál. Holtz miloval lidi a miloval fotbal.
Sám o sobě byl vždy kontroverzní trenér i člověk. Nebylo to tím, že by chtěl jít na hranu nebo vyvolávat spory. Odlišoval ho způsob přemýšlení a pozitivita, kterou dokázal nacházet v každé situaci.
Pokud chtěl v kariéře někoho ovlivnit, téměř pokaždé se mu to podařilo. Hráči se pod jeho vedením dokázali podřídit, zatímco média se chytala na každou jeho myšlenku. Holtz nebyl zákeřný, ale pokud chtěl ovlivnit veřejné mínění o svých mužstvech, dařilo se mu to na jedničku.
NC State Wolfpack (1972-1975)
První „velké“ angažmá, které dostalo Loua do fotbalové mapy, získal v Raleighu. Když totiž přicházel, mužstvo nevypadalo vůbec dobře. Během krátké doby ho dostal do úplně jiných výšin, které vyústilo v lukrativní NFL angažmá ze strany New Yorku Jets.
Během čtyřletého období vyhrál 2x ACC a dvě bowl trofeje. Kromě toho dokázal nakopnout mužstvo z marastu. Právě angažmá v NC State ukázalo talent, který v Holtzovi dřímá. První velké angažmá, ve kterém dopomohl k rychlému vzestupu programu do celonárodní mapy.
Arkansas Razorbacks (1977-1983)
Po jednoroční zkušenosti Holtze s NFL, která nebyla povedená, dostal lukrativní nabídku zpátky na college. Tentokrát se jednalo o stabilního člena konference SEC, který potřeboval nastartovat a dostat se zpět mezi lepší celky ligy. K tomu mu dopomohl defenzivní koordinátor Monte Kiffin. Jestli vám něco toto příjmení říká, tak správně tušíte. Jednalo se o otce Lane Kiffina, současného lodivoda LSU. Obrat programu nastal okamžitě, což vyvolalo třesk napříč ligou.
Hned po svém příchodu nastolil jasnou mentalitu celku, který měl hrát disciplinovaně a chytře. Kádr nebyl nikterak silný, ale Holtz předběhl dobu a začal hrát fotbal tak, jak to dosud tahle škola nezažila. První sezóna pod jeho vedením přinesla obrovský šok. Razorbacks dokráčeli do Orange Bowlu proti favorizované dvojce ligy Oklahomě, kterou porazili. První rok s bilancí 11-1, který Arkansas dostal v žebříčku AP Poll na finální třetí místo. Média už tehdy hovořila o tom, že Arkansas nemá lepší hráče, ale chytrost kouče měla obrovský dopad na výsledky mužstva.
Razorbacks i v dalších dvou sezónách pokračovali v nastoleném trendu, přestože se pod vedením Holtzovy éry k titulu už nepřiblížili. Cesty Arkansasu a Holtze se rozešly po sezóně 1983, kdy se tým protrápil k bilanci 6–5. Celkově Holtz zakončil své působení ve Fayetteville s pozitivní bilancí 60–21–2.
Minnesota Golden Gophers (1984-1985)
Nová výzva přišla okamžitě v dalším roce, kdy se blonďatý kouč rozhodl přijmout nabídku z Big Ten celku Minnesoty Golden Gophers. Legendární program, který získal dohromady osm národních titulů, chtěl nastartovat svůj fotbalový program progresivním koučem, který uplatňoval neortodoxní praktiky – disciplinovaný a chytrý fotbal.
Od začátku tohoto angažmá bylo jasno, že na Loua čeká hromada práce. Předchozí dva roky získal tento program pouhé čtyři výhry a slabší hráčský kádr potřeboval čas na reorganizaci. Především chyběla hloubka kádru a to si chce vyžádat trpělivost. Nábor měl být hlavním pilířem přestavby, přestože čas běžel, nesešlo se vše tak, jak mělo. Disciplinární prohřešky hráčů a akademická nezpůsobilost ničila úmysly, se kterými Holtz do Minnesoty vcházel.
Po dvou průměrných sezonách s bilancí 4-6 a 7-5 dostal Holtz nabídku z Notre Dame, která se nedala odmítnout.
Notre Dame Fighting Irish (1986-1996)
Jen málokdo v dlouhé a bohaté historii Notre Dame zanechal tak hlubokou stopu jako Lou Holtz, jehož působení v letech 1986 až 1996 vrátilo Iry na výsluní národní scény. Sezóna 1988 byla poslední, která přinesla historickému programu národní titul.
Když Holtz v roce 1986 převzal Iry, Notre Dame hledala svou identitu. Program zaznamenával krátké záblesky úspěchu na počátku 80. let, ale postrádal významnou osobnost a identitu, která by je navrátila mezi dřívější úspěchy a dynastie. Holtz se ukázal jako masterclass. Dokázal to totiž změnil okamžitě.
Byl to on, kdo přinesl svou neúnavnou přípravou a posedlou pozorností k detailům menší úspěchy, ze kterých dělal velké výhry. Vše začínalo od disciplíny a zodpovědnosti, které změnily kulturu programu. Tréninky byly tvrdší, než samotný zápas. Standardy se zvyšovaly každým rokem a každou sezónou. Od každého aspektu vyžadoval naprostou preciznost.
Změna byla patrná okamžitě. Holtzův první zápas za Notre Dame v roce 1986 skončil těsnou porážkou s rivalem z Michiganu 24-23. I přes prohru bylo cítit, že jsou leprikóni na dobré cestě. Stačily dvě sezóny a Notre Dame se vrátil na šampiónský grál.
Nejvýznamnější moment, který přinesl nezapomenutelné příběhy sezóny 1988, je dodnes pro fanoušky Notre Dame skvělou vzpomínkou. Souboj proti Miami v legendárním „Catholics vs. Convicts“ patří mezi nejpamátnější rekapitulace obou historických programů. Během pouhých několika let Holtz nejenže vrátil Irům jejich význam, ale také z nich opět udělal program, kterého se všichni obávají.
Holtz zakončil kariéru v Notre Dame s bilancí 100 výher, 30 proher a dvou remíz. Během této doby dovedl Iry k devíti účastem v bowlech, přičemž program udržoval v popředí mezi spolufavority ligy téměř po celou dobu. Samotné statistiky nedokážou plnohodnotně vystihnout jeho přínos pro program. Když Holtz v roce 1986 přišel do South Bendu, Notre Dame nebyla dominantní silou, jakou byla v minulosti za éry Knute Rockeho či Ary Parseghiana. Všechny tehdejší úspěchy jdou jistě za Holtzem, který přinesl lásku této hry do srdce fanoušků.
Lou se rozhodl po sezóně 1996 ukončit trenérskou kariéru, neboť se cítil unavený a vyhořelý. Jeho styl koučování přinášel velké emocionální těžkosti, které na mužstvo přenášel. Nebylo to důsledkem výsledků, které byly pořád na vysoké úrovni. Irové v poslední sezóně skončili na bilanci 8-3 a počest odchodu Holtze se škola rozhodla nezúčastnit se žádného bowlu.
South Carolina Gamecocks (1999-2004)
Přestože se Lou Holtz loučil s kariérou v Notre Dame, nakonec změnil názor a přijal výzvu v South Carolině. Tým převzal v rozloženém stavu jako tomu bylo v případě Minnesoty. Byl to obraz týmu bez identity, bez sebevědomí a bez směru. Holtz nepřišel budovat vítěze. Nejdřív musel vůbec vrátit týmu víru, že vyhrávat jde. Zkušenosti měl na rozdávání a tak věděl, co ho čeká.
Hned v první sezóně 1999 jeho mužstvo ani jednou nevyhrálo. Dalo by se říct, že mužstvo pokračovalo v trendu, který byl už před příchodem otce a syna Holtzových. Nebylo tomu tak. Druhý rok přišel výrazný posun a personál si připsal jeden z největších obratů v univerzitním fotbale. Gamecocks zakončili sezónu 2000 výhrou v Outback Bowlu proti Ohiu State. Celkově byla úspěšná sezóna zakončena na bilanci 8-4, což zase dodalo fotbalovému programu Gamecocks novou krev do žil.
Ročník 2001 měl být jedním z nejlepších ročníků v historii školy, což se potvrdilo. Zatímco pořád nedokázalo mužstvo porážet konkurenty v podobě Tennessee a Floridy, Gamecocks se dokázali rovnat jiným celkům v konferenci SEC a opět se v dalším Outback Bowlu radovali z vítězství nad Ohiem State.
Další ročníky už tak slavné nebyly. V sezónách 2002 až 2004 se program dostal opět do průměru, což vyvrcholilo rozloučením Holtze s trenérskou kariérou. Přestože po odchodu Holtze program přebral jistý Steve Spurrier, který úspěšné dvě sezóny 2000 a 2001 překonal v období 2011-13, na angažmá Loua rádi vzpomínají fanoušci. Z totálně mrtvého mužstva udělal respektovaný tým. Holtz dokázal program postavit, ale už ne posunout mezi elitu SEC. South Carolina možná nebyla vrchol jeho kariéry, ale byla důkazem, že uměl vyhrávat i bez hvězd.
Co o něm řekli:
„Byl úspěšný, ale co je důležitější, byl významný,“ napsal jeho syn Skip.
Marcus Freeman uvedl, že Holtzův vliv přesahoval fotbal:
„Vliv Loua na Notre Dame daleko přesáhl hranice hřiště.“
Raghib Ismael řekl:
„Donutil nás věřit, že jsme lepší než soupeř – a pak nás donutil to dokázat.“
Tony Rice dodal:
„Byl tvrdý. Někdy jsme ho nesnášeli. Ale bez něj bychom nikdy nebyli šampioni.“
Rekapitulace:
Holtz trénoval William & Mary, NC State, Arkansas, Minnesotu, Notre Dame a South Carolinu. Největší úspěchy slavil právě na těchto adresách.
Získal 12 bowl vítězství z 22 účastí a jednou vyhrál národní titul.
V roce 1976 vedl New York Jets (3–10).
Po kariéře působil jako analytik na ESPN.
V roce 2008 byl uveden do College Football Hall of Fame.
Citáty:
„Schopnosti určují, co dokážeš. Motivace určuje, co uděláš. Přístup určuje, jak dobře to uděláš.“
„Neříkej lidem své problémy – 80 % to nezajímá a 20 % je rádo, že je máš.“
„Bez sebekázně není úspěch možný, tečka.“
„Život je z 10 % o tom, co se ti stane, a z 90 % o tom, jak na to reaguješ.“
„Každý si projde těžkostmi – důležité je, co si z toho vezmeš.“
„Nikdy nejsi tak dobrý, jak ti všichni říkají, když vyhraješ, a nikdy nejsi tak špatný, jak říkají, když prohraješ.“
„Nikdy se nic nenaučím tím, že mluvím. Učím se pouze tehdy, když kladu otázky.“